V prvním čtvrtletí letošního roku stoupl dluh České republiky o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Každý Čech tak pomyslně dluží 247 000 korun. Jak se vyznat v názvosloví? Proč se státy zadlužují a dá se fungovat bez dluhů? A co nás čeká do budoucna? Zkrátka všechno, co jste kdy chtěli vědět o státních dluzích, jasně a přehledně jen v Páteční dvanáctce.
Než se pustíme do jakéhokoliv vysvětlování, osvětlíme si nejdříve základní pojmy.
Státní schodek: záporný zůstatek, neboli deficit státního rozpočtu.
HDP: hrubý domácí produkt určuje výkonnost ekonomiky a vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb nově vytvořených v daném období na daném území.
GDP: mezinárodní název pro HDP.
Státní dluhopis: cenný papír, který přikazuje dlužníkovi vyplatit majiteli dluhopisu uvedený peněžní obnos společně s příslušným úrokem v daném termínu. Na rozdíl od akcie přináší dluhopis jistotu finančního výnosu.
Protiinflační dluhopis: dluhopis, který připisuje výnos rovnající se inflaci a nepodléhá zdanění. Co do výnosu a bezpečnosti jde o bezkonkurenční investici.
Emise dluhopisů: vydání dluhopisů, které zajišťuje emitent (dlužník) či osoba jím pověřená. K emisi dluhopisů může dojít jednorázově v rámci lhůty pro upisování i průběžně po částech.
Schválený schodek rozpočtu České republiky je pro letošní rok 2022 280 miliard korun. Dle ministra financí Zbyňka Stanjury ovšem není dostatečný. Z důvodů vyšších výdajů spojených s válečným konfliktem na Ukrajině chce Stanjura požádat sněmovnu o schválení další půjčky ve výši 50 miliard korun. Konečný schodek by tak byl 330 miliard korun.
Zátěž rozpočtu Česka je spojovaná taktéž s protiinflačními dluhopisy, jejichž poslední úpis se datuje k třetímu lednu tohoto roku. Občané, kteří si zakoupili protiinflační dluhopis v letní emisi minulého roku nyní získávají 14% úrok. Oproti jiným půjčkám, které mohla Česká republika využít, jde tak o mnohem dražší variantu. Naopak minulý rok si přitom držitelé protiinflačních dluhopisů připsali ve stejném období výnos s úrokovou sazbou 3,6 %.
Ačkoliv se meziroční inflace v červnu vyšplhala na 17,2 %, dosáhli držitelé protiinflačních dluhopisů, které zakoupili v rámci emise minulý rok, na úrok ve výši pouhých 14 %. Jak uvedl mluvčí ministerstva financí pro Seznam Zprávy, příčinou je způsob stanovení úrokové sazby. To je prováděno vždy cca měsíc před datem připsání výnosu dluhopisu na majetkový účet. Používá se bazický index spotřebitelských cen za kalendářní měsíc, který o jeden měsíc předchází měsíci, ve kterém je stanovena úroková sazba.
Otázkou zůstává, na jak vysoký úrok dosáhnou držitelé protiinflačního dluhopisu z podzimní emise minulého roku a jestli bude křivka meziroční inflace dále stoupat. Nyní dle ministerstva financí vlastní občané státní dluhopisy ve výši 80,1 miliard korun. Většina z nich náleží právě protiinflačním dluhopisům.
5.0
Nejlevnější povinné ručení
Vypočítejte na jakou hypotéku dosáhnete a kolik budete splácet
S námi již nebudete investovat nevýhodně
Odesláním potvrzuji, že jsem se seznámil(a) s obsahem Podmínek upravujících užití těchto stránek a souhlasím s nimi.
Beru na vědomí, že Zaloto s.r.o. (správce osobních údajů) zpracovává moje osobní údaje za účelem vyřízení a evidence mých požadavků. Podrobnosti v Zásadách ochrany osobních údajů.
Ozveme se v průměru za 5 min
Odesláním potvrzuji, že jsem se seznámil(a) s obsahem Podmínek upravujících užití těchto stránek a souhlasím s nimi.
Beru na vědomí, že Zaloto s.r.o. (správce osobních údajů) zpracovává moje osobní údaje za účelem vyřízení a evidence mých požadavků. Podrobnosti v Zásadách ochrany osobních údajů.
