Devátý díl Páteční dvanáctky otevírá dveře do světa hypoték. Ty od druhé poloviny minulého roku zažívají trend zvyšujících se úrokových sazeb. To mimo jiné zapříčinilo razantně nižší dostupnost vlastního bydlení napříč věkovými kategoriemi Čechů. Jaká je realita a na co se připravit, jsme se zeptali CEO Zalota, Martina Šetka.
Hypoteční trh
Martine, ty jako CEO marketplace Zaloto, které spojuje zájemce o hypotéky s finančními poradci, jak vnímáš aktuální situaci na poli hypoték? Je opravdu o tolik horší než minulý rok?
Momentálně opravdu zažíváme propad na hypotečním trhu. Zájem klientů upadá meziročně v řádech desítek procent. Faktorů, které tuto situaci ovlivňují, je ale hned několik.
V první řadě je zde aktuální téma inflace, která v dubnu meziročně stoupla na 14,2 %. Takto vysoké hodnoty zamávají již s téměř každým rozpočtem. Lidé tak často bojují s jinými otázkami, než je pořízení vlastního bydlení.
Na druhou stranu právě inflace tlačí čím dál tím více lidí do investování, aby zhodnotili své úspory. Nedá se tedy říct, že by zájem o hypotéky byl nulový.
Nakonec je tu ještě ČNB, která na začátku dubna celorepublikově rozselektovala zájemce o hypotéky. Zpřísněním podmínek hypoték vyloučila již předem několik procent zájemců, kteří dnes na úvěr nedosáhnou. Zároveň stále zvyšuje základní úrokovou sazbu, která má vliv na úrokové sazby hypoték. V kombinaci s vyšší inflací je pak hypotéka s úrokem nad 6 % pro mnohé klienty nereálná.
Vliv ČNB na hypoteční trh
Přesně jak jsi na konci zmiňoval, od září minulého roku všichni horlivě sledujeme zasedání ČNB, která v rámci boje proti vyšší inflaci zvyšuje sazby. Jak přesně ovlivňují tato rozhodnutí ČNB hypoteční trh?
Zjednodušeně řečeno; ČNB zvyšuje úrokovou sazbu, kterou používá pro transakce s ostatními bankami na trhu. Pokud tedy zvedne bankám tyto náklady, musí banky zvýšit taktéž své úrokové sazby. Ve většině případů takto reagují, ale jak jsme mohli vidět například na začátku roku, není to pravidlem. Právě tehdy totiž banky upřednostnily marketingové akce k nalákání klientů a úrokové sazby snížily.
Nový guvernér ČNB
Nový guvernér ČNB, Aleš Michl, kterého na začátku května do funkce jmenoval prezident České republiky, Miloš Zeman, zastává zcela opačné názory než většina bankovní rady. Především co se týče již zmiňovaného boje proti inflaci. Co se dá od něj očekávat? Přijde revoluce?
Přesně tak, už od začátku, kdy se řeší stoupající inflace, zní ze zasedání kontrující hlas Michla vůči většinovému rozhodnutí bankovní rady. Dle slibů budoucího guvernéra, která v poslední době slyšíme, by k dalšímu zvýšení sazeb dojít nemělo. Otázkou ovšem zůstává, zda guvernér nalezne v radě dostatek stoupenců, kteří jeho návrh podpoří.
Hlavním argumentem, který Aleš Michl používá, je gros vyšší inflace. Aktuálně se totiž potýkáme s vysokou nákladovou, tzn. dovezenou, inflací, kterou zvýšením sazeb neporazíme. Alespoň podle Michla. Další návrh na zvýšení sazeb by tak dle Michla přicházel v potaz pouze v případě růstu poptávkové, tj. domácí, inflace.
V několika rozhovorech Michl zmiňoval další změny, které má jako guvernér ČNB v plánu. Polemizoval například i o zvýšení rezerv zlata. Jestli přijde reforma, nevím. Ale vzhledem k tomu, že se Michl nachází na zcela opačné straně spektra než Rusnok, musíme počítat se zásadními změnami.
